Daňová ztráta u příjmů z nájmu - lhůta pro uplatnění a postupy proti jejímu případnému propadnutí

U pronajímatelů může vzniknout daňová ztráta, tu lze kompenzovat se ziskem z jiných činností. Vykázanou daňovou ztrátu lze uplatnit v následujících obdobích. Při jejím uplatnění je třeba volit takové postupy, aby poplatník nepřišel o daňové výhody.

V případě, že příjmy z nájmu jsou menší než výdaje s nájmem spojené, docílil poplatník daňové ztráty v souladu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Tu může poplatník pronajímatel podle téhož ustanovení zákona zkompenzovat se ziskem z jiných příjmů, kterých dosáhl v daném roce (tzn. z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7, příjmů z kapitálového majetku podle § 8, ostatních příjmů podle § 10, nikoliv však z příjmů ze závislé činnosti podle § 6) nebo v následujících 5 letech, případně zpětně ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích.

Významnou výdajovou položkou obvykle bývají odpisy nemovité věci příp. významnější výdaje charakteru oprav nemovité věci v daném kalendářním roce.

Ztráta z nájmu nemovitých věcí tak může poplatníkovi uspořit daně z jiných druhů činností.

Odpočet daňové ztráty je zcela na vůli daňového poplatníka, odpočet může uplatnit

• v jakékoliv výši (pro zpětné uplatnění ztráty je limit 30.000.000 Kč) a
• v kterémkoliv z následujících pěti zdaňovacích období.

V případě, že poplatník bude uplatňovat ve svém daňovém přiznání ztrátu z minulých let, uplatní vždy pouze takovou její část, aby nepřišel o nezdanitelné částky vymezené v § 15 zákona o daních příjmů a slevy na dani podle § 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů. Může se jednat o poměrně zajímavé peníze na dani z příjmů.

Pokud by hrozila situace, že nebude moci poplatník uplatnit vzniklou ztrátu z minulých let vzhledem k uběhlému pětiletému časovému testu, udělá všechno pro to, aby o ni nepřišel. Např. zkoriguje šikovně vykázané výdaje o odpisy hmotného majetku. Ty může přerušit nebo nezahajovat odpisování a odložit na pozdější dobu.

Vykázání daňové ztráty má však pro poplatníka určitý negativní dopad. Týká se lhůty pro možnost vyměření a doměření daně. Podle daňového řádu je obecná lhůta pro vyměření daně tříletá a běží ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. V případě, že však poplatník dosáhl za předmětné zdaňovací období daňové ztráty, prodlužuje se lhůta pro vyměření daně o dobu, po kterou může uplatnit vyměřenou daňovou ztrátu, tedy o dalších pět let. Není to výhodné! Rovněž dochází k prodloužení lhůty pro doměření daně při zpětném uplatnění ztráty.