Výdaje na energie či telefon při podnikání v rodinném domě nebo bytě

Při podnikání ve vlastním bytě či v rodinném domě lze zahrnout pouze poměrnou část spotřeby elektřiny, tepla, vody a nákladů na telefon do daňově uznatelných nákladů podle vhodně zvoleného kritéria.

Podnikání v kanceláři nebo dílně umístěné ve vlastním bytě či v rodinném domě může vyžadovat náklady na spotřebu elektřiny, plynu, tepla, vody. Poplatník se při uplatňování skutečných nákladů tak musí vypořádat s postupem pro uplatnění těchto medií v základu daně.

Pokud neexistuje pro odpočet spotřeby medií vlastní měřič, který by měřil pouze spotřebu související s podnikáním, lze zahrnout do daňově uznatelných nákladů jejich poměrnou část, a to i v případě, že nemovitost není zahrnuta do obchodního majetku poplatníka.

Poměrná část spotřeby médií se stanoví na základě vhodně zvoleného kritéria, kterým je nejčastěji poměr podlahové plochy určené k podnikání k celkové podlahové ploše bytu nebo rodinného domu. Pokud podnikatel provozuje řemeslnou živnost v dílně vlastního rodinného domu a používá různé přístroje a nástroje, bude spotřeba elektrické energie související s podnikáním vyšší, než by odpovídalo běžnému chodu domácnosti. V tomto případě bude vhodnějším kritériem například spotřeba elektrické energie domácnosti před zahájením podnikání a po zahájení podnikání nebo individuální příkon nástrojů a přístrojů v dílně a jejich časové využití. Nejvhodnějším řešením v tomto případě je však samostatný elektroměr.

Pokud podnikatel provozuje výdělečnou činnost doma a využívá pevnou telefonní linkou jak pro podnikání, tak k soukromým účelům, měla by daňově uznatelná částka za náklady odpovídat skutečnému poměru uskutečněných pracovních a soukromých hovorů. Je nutné klíčovat celkové telefonní poplatky na daňové a nedaňové náklady.

Podnikatel může postupovat následovně:

• vede podrobnou evidenci všech hovorů sloužících k podnikání na základě výpisu uskutečněných hovorů,
• porovnává úhradu za telefon např. za roční období před zahájením podnikání a při podnikání; při tomto porovnání je nutné zohlednit případné úpravy ceny.

I v případě mobilních telefonů s dobíjecími kartami, lze zahrnout veškeré poplatky za provoz mobilního telefonu nebo jejich poměrnou část do daňových nákladů, a to podle toho, jak je mobilní telefon využíván k podnikání anebo současně i k soukromým potřebám. Nejvhodnějším způsobem je mít dva mobily se dvěma čísly – jeden sloužící výhradně k podnikání a druhý sloužící k soukromým účelům.

Obdobně se bude postupovat s poplatky za zřízení a provoz internetu.