Bezúročné a nízkoúročené zápůjčky od společníků bez daňových dopadů

Využijte zákonné úpravy k uzavření bezúročných či nízkoúročených zápůjček bez dopadů do daně z příjmů právnických osob.

Nedostatek finančních prostředků ve společnosti mnohdy společníci řeší poskytnutím vlastních nebo cizích peněžních prostředků formou smlouvy o zápůjčce. Při zápůjčce lze podle občanského zákoníku § 2390 až § 2394 sjednat úroky, může však být i bezúročná. Poskytování bezúročných zápůjček má své daňové souvislosti. V případě poskytnutí úvěru upraveného § 2395 až § 2400 občanského zákoníku musí být vždy dohodnuty úroky.

Poskytování bezúročných či nízkoúročených zápůjček je běžnou praxí mezi spojenými podnikatelskými subjekty. Bývají často poskytovány společníky společností s ručením omezeným obvykle jako dočasné řešení jejich finanční situace. Na tyto případy pamatuje ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení je však poskytnutí bezúročné či nízkoúročené zápůjčky daňově neutrální v případě, kdy věřitelem je daňový nerezident a z daňových rezidentů se jedná o případy členů obchodních korporací (společníků obchodních společností a členů družstev) nebo o poplatníka fyzickou osobu. Pokud například půjčí společnosti peněžní prostředky bezúročně či na neobvykle nízký úrok společník s.r.o. fyzická nebo právnická osoba, nebudou pro takové případy v souladu s výše uvedenými ustanoveními vyvozovány žádné daňové důsledky. Prospěch z poskytnutí bezúročné zápůjčky společníkem do obchodní korporace nenaplňuje ani charakteristiku bezúplatného plnění, které má obecně daňové dopady do základu daně.
Bezúročnou zápůjčkou je v praxi řešen častý úkaz v pokladnách obchodních korporací, kdy se v pokladně nenachází dostatek finančních prostředků. Společník své finanční prostředky vloží do pokladny společnosti a právně danou situaci ošetří smlouvou o bezúročné zápůjčce.

U úročené zápůjčky je třeba pamatovat dále na ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů, na tzv. test nízké kapitalizace, který zakazuje v případě úroků ze zápůjček, z úvěrů od spojených osob zahrnovat do daňových nákladů finanční náklady (zejména úroky) z částky, o kterou úhrn zápůjčky či úvěru od spojených osob v průběhu zdaňovacího období přesáhne čtyřnásobek výše vlastního kapitálu.

Složitější situace vznikne v případech, kdy společnost půjčí svému společníkovi fyzické nebo právnické osobě bezúročně nebo za neobvykle nízký úrok (opačný tok peněžních prostředků). V takovýchto případech je nutné pamatovat na daňové dopady. Společníkovi v takovém případě vzniká bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu.