Zaměstnanecké příjmy mimo režim veřejnoprávního pojištění

Úvod  Zaměstnanci  Pojistné na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců

Stále se nabízí možnost příjmů bez zákonného pojistného, i pravidelně vyplácené.

Právní úprava pojistného umožňuje neplatit povinné pojistné ze všech zdanitelných příjmů zaměstnanců. Klasickým a velmi oblíbeným pracovně právním vztahem, který nezakládá povinnost odvodu na sociální a zdravotní pojištění je tzv. dohoda o provedení práce upravená zákoníkem práce, avšak pouze do limitu 10.000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Nad tento limit dohoda o provedení práce podléhá zákonným odvodům pojistného. Při výkonu činnosti na základě více dohod o provedení práce uzavřených se stejným zaměstnavatelem, se příjmy pro účely sociálního a zdravotního pojištění z těchto dohod zúčtovaných do kalendářního měsíce, v němž dohody trvaly, sčítají.

Dohodu o provedení práce lze uzavřít na výkon prací, není-li jejich rozsah větší než 300 hodin v kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele. Pojistné nehradí zaměstnanec ani zaměstnavatel a daň se tak nehradí ze superhrubé mzdy, ale z vlastního příjmu zaměstnance, z hrubé mzdy. Nelze zaměňovat dohodu o provedení práce s dohodou o pracovní činnosti, která může zakládat účast na veřejnoprávním pojištění.

Dohoda o provedení práce může být sjednána nejen na jednorázový pracovní úkol zaměstnance, ale i na pracovní úkol spočívající v opakované činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele za předpokladu, že z dohody je patrné, na jaký časový úsek je uzavřena. Podmínkou je, že předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu) nepřesáhne 300 hodin ročně. Tento závěr vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu, resp. jeho rozšířeného senátu 6 Ads 48/2009–87 a je průlomový. Jak uvádí soud ve svém rozhodnutí, „…. Smysl a účel dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tedy není nutit zaměstnance a zaměstnavatele v situaci, kdy mají možnost volby mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti, uzavírat jen tu z nich, která zakládá účast zaměstnance na veřejnoprávním sociálním pojištění, připouští-li zákonná úprava, že jeden z těchto typů (dohoda o provedení práce) účast na pojištění nezakládá.“

Vedle dohody o provedení práce lze uzavřít v souladu se zákoníkem práce tzv. dohodu o pracovní činnosti.

Pokud měsíční příjem na základě takto uzavřené dohody o pracovní činnosti nedosáhne částky 2.500 Kč, není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a příjem nebude podléhat povinnému sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

V případě, že je zaměstnanci zúčtována do jednoho kalendářního měsíce dohoda o provedení práce s příjmem do 10.000 Kč, dále dohoda o pracovní činnosti malého rozsahu s měsíčním příjmem menším než 2.500 Kč, neodvede zaměstnavatel na pojistném ani korunu. Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti malého rozsahu se tak posuzuje samostatně, a pokud nedosahuje zákonných limitů (10.001 Kč, 2.500 Kč), není zpojistňována.

Dalším příjmem zaměstnance, který se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, je odstupné a obdobná plnění související se skončením zaměstnání, pokud je na takové plnění nárok podle zvláštních právních předpisů. Nárok na odstupné vzniká podle § 67 zákoníku práce. Do vyměřovacího základ pro odvod pojistného se proto nezahrnuje odstupné poskytnuté z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, z takového odstupného se pojistné neplatí. Odstupné může být podle zákoníku práce poskytnuto i ve vyšší než minimální výši. V ostatních případech vymezených v § 52 zákoníku práce není na odstupné nárok, ale zaměstnavatel ho může poskytnout dobrovolně. Z takto poskytnutého odstupného se veřejnoprávní pojištění platí.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Doposud nebyl přidán žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Komentáře můžou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste registrovaní, přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Tip
Registrujte se ještě dnes pro zasílání pravidelných e-mailů s našimi daňovými tipy.