Zaměstnanecké příjmy mimo režim veřejnoprávního pojištění

Stále se nabízí možnost příjmů bez zákonného pojistného, i pravidelně vyplácené.

Právní úprava pojistného umožňuje neplatit povinné pojistné ze všech zdanitelných příjmů zaměstnanců. Klasickým a velmi oblíbeným pracovně právním vztahem, který nezakládá povinnost odvodu na sociální a zdravotní pojištění je tzv. dohoda o provedení práce upravená zákoníkem práce, avšak pouze do limitu 10.000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Nad tento limit dohoda o provedení práce podléhá zákonným odvodům pojistného. Při výkonu činnosti na základě více dohod o provedení práce uzavřených se stejným zaměstnavatelem, se příjmy pro účely sociálního a zdravotního pojištění z těchto dohod zúčtovaných do kalendářního měsíce, v němž dohody trvaly, sčítají.

Dohodu o provedení práce lze uzavřít na výkon prací, není-li jejich rozsah větší než 300 hodin v kalendářním roce pro jednoho zaměstnavatele. Pojistné nehradí zaměstnanec ani zaměstnavatel a daň se tak nehradí ze superhrubé mzdy, ale z vlastního příjmu zaměstnance, z hrubé mzdy. Nelze zaměňovat dohodu o provedení práce s dohodou o pracovní činnosti, která může zakládat účast na veřejnoprávním pojištění.

Dohoda o provedení práce může být sjednána nejen na jednorázový pracovní úkol zaměstnance, ale i na pracovní úkol spočívající v opakované činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele za předpokladu, že z dohody je patrné, na jaký časový úsek je uzavřena. Podmínkou je, že předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu) nepřesáhne 300 hodin ročně. Tento závěr vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu, resp. jeho rozšířeného senátu 6 Ads 48/2009–87 a je průlomový. Jak uvádí soud ve svém rozhodnutí, „…. Smysl a účel dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tedy není nutit zaměstnance a zaměstnavatele v situaci, kdy mají možnost volby mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti, uzavírat jen tu z nich, která zakládá účast zaměstnance na veřejnoprávním sociálním pojištění, připouští-li zákonná úprava, že jeden z těchto typů (dohoda o provedení práce) účast na pojištění nezakládá.“

Vedle dohody o provedení práce lze uzavřít v souladu se zákoníkem práce tzv. dohodu o pracovní činnosti.

Pokud měsíční příjem na základě takto uzavřené dohody o pracovní činnosti nedosáhne částky 4.000 Kč, není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a příjem nebude podléhat povinnému sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

V případě, že je zaměstnanci zúčtována do jednoho kalendářního měsíce dohoda o provedení práce s příjmem do 10.000 Kč, dále dohoda o pracovní činnosti malého rozsahu s měsíčním příjmem menším než 4.000 Kč, neodvede zaměstnavatel na pojistném ani korunu. Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti malého rozsahu se tak posuzuje samostatně, a pokud nedosahuje zákonných limitů (10.001 Kč, 4.000 Kč), není zpojistňována.

Dalším příjmem zaměstnance, který se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, je odstupné a obdobná plnění související se skončením zaměstnání, pokud je na takové plnění nárok podle zvláštních právních předpisů. Nárok na odstupné vzniká podle § 67 zákoníku práce. Do vyměřovacího základ pro odvod pojistného se proto nezahrnuje odstupné poskytnuté z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, z takového odstupného se pojistné neplatí. Odstupné může být podle zákoníku práce poskytnuto i ve vyšší než minimální výši. V ostatních případech vymezených v § 52 zákoníku práce není na odstupné nárok, ale zaměstnavatel ho může poskytnout dobrovolně. Z takto poskytnutého odstupného se veřejnoprávní pojištění platí.