Zaměstnanec obvykle nemá starosti s podáním daňového přiznání
Publikováno (aktualizováno): 03. 01. 2023
Zaměstnanec s příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů nemá povinnost podávat daňové přiznání. Ani v případě, že má zdanitelné příjmy z podnikání nebo pronájmu do 6.000 Kč ročně.
Pokud má poplatník pouze příjmy ze zaměstnání, nemá v souladu s ustanovením § 38g odst. 2 zákona o daních příjmů povinnost podat daňové přiznání v případě, že měl v daném kalendářním roce příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů a současně podepsal tzv. „Prohlášení k uplatnění slev na dani a nezdanitelných částek“.
V případě, že dosáhne pouze příjmů ze zaměstnání od jednoho zaměstnavatele anebo postupně od více zaměstnavatelů, podepsal u těchto zaměstnavatelů „Prohlášení k dani“ a současně dosáhl jiných zdanitelných příjmů (ze samostatného podnikání podle § 7, z kapitálového majetku podle § 8, z pronájmu podle § 9 nebo tzv. ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů), jejichž výše nepřesáhla 6.000 Kč za rok, od roku 2023 částku 20.000 Kč, nemá povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Jinými slovy takové příjmy do 6.000 Kč (20.000 Kč) včetně zůstávají pro poplatníka nezdaněny. Ale pozor, hranice 6.000 Kč (20.000 Kč) se týká hrubých příjmů, nikoliv zisku z předmětné činnosti.
Daňové přiznání se nepodává ani v případě, že zaměstnanec dosáhne vedle svých příjmů ze zaměstnání i jiných příjmů, které však nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozené anebo již byly zdaněny tzv. srážkovou daní. Z příjmů zdaněných srážkovou daní se nejčastěji vyskytují
- úrokové výnosy z peněžních prostředků,
- dividendy nebo podíly na zisku,
- příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů rozhlasu nebo televize
do 10.000 Kč v kalendářním měsíci vyplacené
od jednoho plátce,
- příjmy z dohody o provedení práce do 10.000 Kč za kalendářní
měsíc, kdy zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení
k uplatňování slev na dani a nezdanitelných částek“ a byly tak zdaněny srážkovou daní při výplatě (podobně jiné
příjmy ze zaměstnání, které nepřesáhnou částku 4.000 Kč.
Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat daňový nerezident, který uplatňuje slevy na dani (s výjimkou základní slevy na dani) nebo daňové zvýhodnění na děti anebo nezdanitelnou část základu daně.
Přidat komentář
Komentáře můžou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste registrovaní, přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Komentáře
Dobrý den, chtěla jsem poprosit o radu. V minulém roce jsem byla část roku zaměstnaná, při zaměstnání jsem působila i jako OSVČ, a poslední dva měsíce v roce jsem evidována na ÚP. Z tohoto důvodu bych potřebovala vypracovat daňové přiznání sama, jen nevím jak přesně na to.
Pokud jste pobírala příjem ze zaměstnání a současně příjmy z podnikání byly vyšší než 6.000 Kč ročně, vzniká Vám povinnost podat daňové přiznání. Je třeba rovněž ohlídat povinnost podat přehled o příjmech pro účely sociálního a zdravotního pojištění. S vypracováním Vám případně poradí šikovná účetní nebo daňový poradce.
Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit o radu. V r. 2013 jsem byla u svého (hlavního) zaměstnavatele na rodičovské dovolené. Zároveň jsem po celý r. 2013 měla u dalšího zaměstnavatele podepsanou dohodu o provedení práce, kde jsem také podepsala prohlášení k dani. Můj příjem z DPP za rok byl 12400. Žádné jiné příjmy (kromě rodičovského příspěvku) jsem neměla. Mám povinnost podávat daňové přiznání? Děkuji Vám za odpověď, s pozdravem R. Janíková
Dobrý den, pokud jste měla pouze příjmy ze zaměstnání a podepsala jste prohlášení u zaměstnavatele, nevzniká Vám povinnost podávat daňové přiznání. V případě, že Vám byla sražena záloha na daň, doporučuji požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ze kterého Vám vyjde přeplatek. Miloslav Hnátek