Paušální daň může být i docela nevýhodná

Výhodnost paušální daně je nutné vždy propočítat pro konkrétní případ příjmů, příp. výdajů a možných daňových odpočtů. V řadě případů může poplatník ušetřit desetitisíce. Výhodou paušální daně je její jednoduchost. Není však vhodná pro každého, i když dosahuje příjmů do 1 mil. Kč a není plátce daně z přidané hodnoty. Vstup do paušálního režimu však nezajistí poplatníkovi paušální daň. V některých případech může být docela administrativně náročná či komplikovaná. Prozkoumejme to podrobněji.

Pro zjištění výhodnosti paušální daně v konkrétním případě doporučuji provést výpočet daně a pojistného se zohledněním možných příjmů, nároku na nezdanitelné částky a vyčíslit slevy na dani. Vstup do paušálního režimu však nezajistí poplatníkovi paušální daň. Vždy po skončení kalendářního roku musí prověřit, zda splňuje pro daný rok použití paušální daně či zda musí dokonce ukončit paušální režim a přestává tak být poplatníkem v paušálním režimu (obvykle pro překročení hranice 1 mil. Kč příjmů či plátcovstvím k dani z přidané hodnoty; při porušení podmínek paušálního režimu poplatník pokračuje v paušálním režimu ještě po celý rok), případně zvážit, zda z něj dobrovolně vystoupí. V případě nesplnění podmínek stanovení paušální daně za dané zdaňovací období však lze ve vymezených případech v paušálním režimu i nadále pokračovat. Může to však být administrativně komplikované. Povinností poplatníka v paušálním režimu je totiž vždy evidence příjmů, aby mohl prokázat daňové správě, že splňuje základní podmínku užití paušální daně. Další nezbytná evidence je pak spojena s přechodem do režimu paušální daně a z režimu paušální daně. Příjmy za zdaňovací období je tak nutné evidovat a prověřovat splnění podmínek pro paušální daň. Určitě si s tím nebude dělat starosti živnostník, který fakturuje každý měsíc pevnou částku 80.000 Kč, jiné příjmy nemá. A s výjimkou základní slevy nemá také žádné jiné daňové odpočty. A pokud má minimální náklady a uplatňoval by paušální výdaje, lze se domnívat, že paušální daň bude pro něj i poměrně výhodná. A čím více se jeho příjmy budou blížit hranici 1 mil. Kč a současně čím nižší procentuální paušální výdaje se vztahují k jeho činnosti (40 %), tím výhodnější bude pro něj stanovení paušální daně. Může ušetřit desetitisíce za povinné odvody. Poplatník s příjmy 1 mil. Kč, paušálními výdaji 40 % a pouze se základní slevou na poplatníka může ušetřit více než 100.000 Kč na odvodech. A to je už docela zajímavé číslo. Naopak neekonomická, a tedy nezajímavá bude paušální daň pro podnikatele s paušálními výdaji 80 % (řemeslníci, zemědělci). Takový podnikatel odvede dokonce o několik tisíc na odvodech více oproti běžnému režimu.

V případě, že vstoupíte do paušálního režimu, musíte prověřit po skončení roku, že vám bude stanovena paušální daň. Podnikatel si tak musí být vědom toho, že pokud je v paušálním režimu (v průběhu roku), nemusí to ještě znamenat, že za daný rok mu bude stanovena paušální daň ve výši měsíčně placených záloh a že tak nebude mít povinnost podat daňové přiznání a přehledy o pojistném (i přes dodržení limitních příjmů a neplátcovství k dani z přidané hodnoty). Důvodem k jejich podání mohou být skutečnosti, které nastaly v průběhu roku – může se jednat zejména o obdržení příjmů ze závislé činnosti nezdaňované srážkovou daní, dále obdržení příjmů z nájemného, kapitálového majetku či ostatních příjmů, pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje hranici 15.000 Kč (s výjimkou příjmů osvobozených či zdaňovaných srážkovou daní). Paušální daň se tak uplatní pouze v tom období, ve kterém jsou splněny podmínky pro paušalizaci daně a pojistného. V takovém případě poplatník zůstane v paušálním režimu až do konce zdaňovacího období, příp. v něm bude pokračovat i nadále, avšak nebude mít daň rovnou paušální dani – obdržel příjmy, pro které musí podat daňové přiznání a přehledy. Přechod do režimu stanovení paušální daně a z režimu paušální daně může být administrativně i finančně náročný. Přechod mezi zdaňovacím obdobími, ve kterém je podnikatel v běžném režimu (daňová evidence, paušální výdaje či vedení účetnictví) a obdobím, ve kterém mu je stanovena paušální daň, s sebou nese úpravy základu daně (stejné úpravy jako při ukončení činnosti). Při těchto úpravách vzniká zejména povinnost odvést daň z příjmů a pojistné z neuhrazených pohledávek, tedy z nerealizovaných příjmů. S tím musí poplatník počítat a sledovat si výši neuhrazených pohledávek. Obdobně upravuje základ daně při přechodu z režimu paušální daně do běžného režimu. Podnikateli se také může stát, že zůstává v paušálním režimu, avšak musí provést úpravy základu daně, jestliže v jednotlivých letech nenaplní podmínky pro stanovení paušální daně. Úpravy základu daně bude obvykle provádět přes dodatečné daňové přiznání. Výjimkou z povinnosti úprav základu daně je přechod mezi paušální daní a daňovou evidencí. V ostatních případech však musí poplatník pro provedení úpravy základu daně při přechodu na paušální výdaje či vedení účetnictví zjistit stav pohledávek, závazků a zásob k 31.12. k pos­lednímu dni zdaňovacího období. Z toho pak vyplývá, že poplatník musí vždy evidovat příjmy, pohledávky, závazky, zásoby. Úprava základu daně se tak provádí nejenom při vstupu do paušálního režimu či při ukončení paušálního režimu, ale také při nesplnění podmínek pro paušalizaci daně.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Doposud nebyl přidán žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Komentáře můžou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste registrovaní, přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Tip
Registrujte se ještě dnes pro zasílání pravidelných e-mailů s našimi daňovými tipy.