Prokázání bydliště pro účely osvobození při prodeji bytu, rodinného domu

V případě, že má prodávající v občanském průkazu uveden jako trvalý pobyt adresu prodávaného bytu nebo rodinného domu, správce daně je spokojený a nárok na osvobození obvykle více neprověřuje. V případě, že má trvalý pobyt v jiném bytě či rodinném domě, bude muset správci daně prokázat existenci bydliště v místě předmětu prodeje.

Pro účely osvobození při prodeji bytu nebo rodinného domu podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů musí poplatník jako prodávající prokázat správci daně naplnění pojmu bydliště.

Příjem fyzické osoby z prodeje rodinného domu nebo bytu, a to včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu a včetně souvisejícího pozemku, je podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů osvobozen od daně za předpokladu, že zde měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Požadavek doby trvání vlastnictví je v tomto případě nepodstatný.

Bydlištěm se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl se v tomto bytě zdržovat. Adresa bydliště se tak může (ale nemusí) shodovat s adresou trvalého pobytu. Fyzická osoba však musí mít na zřeteli, že prokázání skutečnosti, že v prodávané nemovitosti dva roky bydlela, aniž tam měla trvalý pobyt, je na ní. Skutečnost, že v nemovitosti má trvalý pobyt, bude jako důkaz patrně jednodušší. V ostatních případech lze jako podpůrného důkazního prostředku využít např. prohlášení sousedů, doručování faktur za služby aj.

Praxe je obvykle taková, že pokud má prodávající v občanském průkazu uveden jako trvalý pobyt adresu prodávaného bytu nebo rodinného domu, správce daně je spokojený a nárok na osvobození obvykle více neprověřuje. V případě, že má trvalý pobyt v jiném bytě či rodinném domě, bude muset správci daně prokázat existenci bydliště v místě předmětu prodeje. Pak lze doporučit sáhnout po rozsudku Nejvyššího správního soudu.

V rozsudku 8 Afs 78/2009 pak Nejvyšší správní soud ukázal, jak může daňový subjekt tvrzenou skutečnost bydliště prokázat prostřednictvím nepřímých důkazů. „ To, že jsou v domě spotřebovány energie a tudíž vznikají prokazatelné náklady s jejich využíváním, představuje jeden ze způsobů, kterým lze prokázat, že nemovitost je využívána k trvalému, nikoliv pouze nahodilému či dokonce žádnému, bydlení. Je pravdou, že žádný právní předpis občanům neukládá, kolik kWh musí spotřebovat, jak často se mýt či vařit, jak v průběhu řízení uváděl stěžovatel, na druhou stranu však užívání objektu pro trvalé bydlení je obecně s těmito náklady zpravidla spjato.“

Líbil se vám článek?

Komentáře

Doposud nebyl přidán žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Komentáře můžou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste registrovaní, přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Tip
Registrujte se ještě dnes pro zasílání pravidelných e-mailů s našimi daňovými tipy.