Srážková daň nemusí být daní konečnou, lze ji „nárokovat“ zpět

Využijte možnosti započtení srážkové dani ze mzdy k dodatečnému uplatnění slev na dani.

Pojem srážková daň byl dlouhodobě používán pro konečnou daň z příjmů, se kterou se nedalo již dále kalkulovat. Daň se sráží při výplatě příjmu a předmětný příjem je tak definitivně zdaněn u zdroje. Není tomu tak již u vymezených příjmů v případě zaměstnanců. Existuje tak možnost, jak srážkovou daň z příjmů dodatečně změnit v daň zálohovou, započíst si ji na svoji daňovou povinnost a nárokovat ji zpět.
Zákon o daních z příjmů nabízí možnost započtení srážkové daně zaměstnancům v ustanovení § 38k odst. 7 poslední věta, podle kterého plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani. Další možnost započtení srážkové daně nabízí poplatníkům i ustanovení § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů.
Ustanovení § 38k odst. 7 mohou ve svůj prospěch využít např. studenti při výkonu závislé činnost v případech, že opomenou při nástupu do zaměstnání podepsat prohlášení k dani ze závislé činnosti, zaměstnavatel jim v průběhu roku sráží 15% srážkovou daň a při ročním zúčtování daně dodatečným podepsáním prohlášení se sražená daň u téhož zaměstnavatele vrátí jako přeplatek na dani. Žádost o roční zúčtování může poplatník podat pouze u posledního zaměstnavatele a pouze u něj může v rámci provedeného ročního zúčtování daně nárokovat pouze jím sraženou daň z příjmů ze závislé činnosti. Má-li tedy takových zaměstnavatelů v kalendářním roce více, dodatečně podepsat prohlášení a nárokovat ji může pouze u toho posledního.

Nicméně pokud má student takových zaměstnavatelů více, může si i podat po skončení kalendářního roku sám daňové přiznání a daň sraženou jednotlivými zaměstnavateli si započíst na svoji daňovou povinnost v daňovém přiznání. Pokud poplatník podává daňové přiznání, umožňuje mu totiž ustanovení § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů započíst sraženou daň plátcem na svoji daňovou povinnost. Podle tohoto ustanovení zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 (příjmy na základě dohody o provedení práce do 10.000 Kč měsíčně a zaměstnanec nepodepsal prohlášení příp. i příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc částku 4.000 Kč, např. z dohody o pracovní činnosti) do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. Toto ustanovení dává tak zaměstnancům možnost započíst si srážkovou daň od všech zaměstnavatelů, u kterých byli v průběhu roku zaměstnáni, a byla jim těmito zaměstnavateli sražena daň. Mohou tak uplatnit v daňovém přiznání slevy na dani a nezdanitelné části základu daně.
Plátce daně je povinen na žádost poplatníka vystavit do 10 dnů potvrzení o výši vyplacených příjmů a o sražené dani.