Manžel (manželka) jako spolupracující osoba při podnikání

Úvod  Manželé, děti, rodina  Příjmy manželů

Institut „společného zdanění manželů“ lze daňově výhodně využít ve vymezených případech spolupráce při podnikání.

Reálná spolupráce manželky podle ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů je jednou z forem, kterou může poplatník využít pro možnost optimalizace daňového zatížení. Výhodou využití institutu spolupráce osob je skutečnost, že poměr rozdělení příjmů a výdajů nemusí odpovídat reálné spolupráci s podnikatelem.

Smysl tohoto nástroje spočívá v převedení určitého poměru příjmů a výdajů na spolupracující osobu s cílem snížit jejich celkové daňové zatížení. Z pohledu pojistného je na spolupracující osobu nahlíženo jako na osobu samostatně výdělečně činnou, tedy s povinností odvádět pojistné.

Na spolupracující osobu lze rozdělit pouze příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (s výjimkou podílů na zisku společníků v. o. s. a komplementářů k. s.) a k nim příslušející výdaje. Příjmy a výdaje však nelze rozdělovat na manžela (manželku), je-li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani. Při spolupráci manžela (manželky) se nevyžaduje, aby manžel (manželka) žil v domácnosti s poplatníkem. Rovněž nelze rozdělovat příjmy na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.

Institut „společného zdanění manželů“ lze daňově výhodně využít v následujících případech spolupráce

  • manžel (manželka) jako spolupracující osoba nemá žádné zdanitelné příjmy a nemůže tak uplatnit slevy na dani a odpočty od základu daně (dary, penzijní připojištění, životní pojištění, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření),
  • manžel (manželka) má zdanitelné příjmy, ale základ daně ze svých zdanitelných příjmů ji neumožní uplatnit v plné výši slevy na dani a odpočty od základu daně,
  • podnikatel je v daňové ztrátě a převedení podílu daňové ztráty na manželku, která má vyšší základ daně (z podnikání, z pronájmu, z kapitálového majetku nebo z ostatních příjmů), sníží její daňové zatížení.

V případě rozdělování příjmů a výdajů dosažených při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované pouze za spolupráce druhého z manželů, lze rozdělit na spolupracujícího manžela maximálně 50 % dosažených příjmů a výdajů. Přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540.000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období, resp. 45.000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Výše podílu na společných příjmech a výdajích musí být stejná, např. převedením 50 % příjmů a 50 % výdajů podnikatele na spolupracujícího manžela. Podíl rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu však nemusí odpovídat skutečné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Doposud nebyl přidán žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Komentáře můžou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste registrovaní, přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Tip
Registrujte se ještě dnes pro zasílání pravidelných e-mailů s našimi daňovými tipy.