Zásady při převodu majetku nejen v rámci rodiny – darování, dědění majetku

Úvod  Manželé, děti, rodina  Převod majetku v rámci rodiny

Darování majetku v rámci rodiny je bez daňových dopadů. Nesmí se však jednat o dar za účelem podnikání, který je zdanitelným příjmem. Dědění nebo odkaz majetku je rovněž bez daňových dopadů. A to nejenom v rámci rodiny, ale i mezi osobami "cizími".

V rámci uspořádání majetkových poměrů v rodině se můžete ocitnout v situaci, kdy budete řešit převod majetku v rámci rodiny příp. i mimo rodinu. A budete hledat daňově – anebo i z jiného pohledu – pro vás nejvýhodnější variantu. Ke změně vlastnictví majetku může dojít darováním, děděním, odkazem, příp. i prodejem majetku.
Jak je dále popsáno, darování majetku v rámci rodiny je bez daňových dopadů (osvobozený příjem), darování majetku mimo rodinu je však zdanitelným příjmem. Pozor je třeba dát při darování za účelem podnikání, takový dar je vždy zdanitelným příjmem pro podnikatele. Nabytí dědictví a nabytí odkazu je vždy bez daňových dopadů (osvobozené), a to i mimo rodinu. To je daňově zajímavé.
Dále je třeba vzít v úvahu pro případné následné využití majetku pro podnikání (nebo i pro pronájem), že nabytí majetku, které bylo osvobozeno od zdanění, nelze daňově odpisovat. Např. matka pronajímá činžovní dům a ten daruje svým dětem, kteří pokračují v pronájmu. V takovém případě již nelze uplatňovat daňové odpisy domu a o neodepsanou zůstatkovou hodnotu rodina přijde.

Podívejme se na předmětný problém převodu majetku podrobněji. V případě darování majetku v rámci rodiny je vždy nutné posoudit, zda se jedná o dar z titulu uspořádání rodinných majetkových vztahů nebo se jedná o dar za účelem podnikání. Dar za účelem podnikání je totiž zdanitelným příjmem podnikatele ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů se všemi dopady do povinných odvodů. Mezi podnikatelskou činností a získáním daru tak musí existovat úzký vztah.
Obvykle se však jedná o dar z titulu uspořádání rodinných majetkových vztahů a takový dar je pak ostatním příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů, obvykle příjmem osvobozeným. Od daně z příjmů je tak osvobozeno bezúplatné nabytí majetku v rámci rodiny, pokud k němu dochází • od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů nebo • od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti.

V případě, že by rodiče darovali synovi rodinný dům včetně pozemku a současně byla ve prospěch rodičů zřízena služebnost spočívající v bezúplatném bydlení rodičů do konce jejich života v domě, pak příjmy získané na základě darovací smlouvy se současným zřízením služebnosti jsou bezúplatným příjmem. Na straně rodičů nemá zřízení služebnosti v podobě bezúplatného trvalého bydlení žádný daňový dopad.

Určitou nevýhodou darování majetku, který bude sloužit k podnikání (i když později může být vložen do obchodního majetku), je skutečnost, že poplatník takový majetek nemůže daňově odpisovat. Pouze v případě, že by na předmětném majetku provedl technické zhodnocení, lze takové výdaje samostatně daňově odpisovat jako samostatný majetek.

Nabytí majetku z titulu dědění nebo odkazu je předmětem daně z příjmů fyzických osob, je však od této daně osvobozeno. Osvobozen je tak i příjem zděděný po „velmi vzdálené“ příbuzné či osobě „cizí“. Osvobození se tak vztahuje na všechny nabyvatele v rámci dědictví, tedy i ty „nepříbuzné“.
Zdanitelnými příjmy však mohou být (obdobně jako v případě darování) příjmy plynoucí z prodeje zděděného majetku (pokud není prodej takového majetku osvobozen). Daňové dopady takového prodeje je nutné vždy prověřit.
V rámci dědického řízení je třeba však počítat s tím, že dědicové hradí notářské poplatky, jejichž výše je dána hodnotou děděného majetku (to samozřejmě neplatí pro případ darování majetku; i proto je pro vypořádání majetku v rodině darování výhodné).

Další variantou převodu majetku v rodině je jeho prodej. Při prodeji majetku obecně platí, že prodávající příjem zdaní daní z příjmů fyzických osob a kupující (podnikatel nebo pronajímatel) uplatní kupní cenu majetku ve výdajích postupně formou daňových odpisů hmotného majetku.
Prodej majetku v rámci rodiny se jeví jako daňově neutrální, na jedné straně je zdanitelný příjem, na straně druhé je daňový výdaj, který však může býti u staveb uplatňován postupně formou odpisů. Daňová neutralita se však změní v daňovou výhodu v případě, kdy příjem z prodeje majetku je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. V takovém případě rodič příjem prodeje nezdaňuje, potomek uplatní daňové výdaje – výhodou je tak daňové odpisování takového majetku.
V případě prodeje majetku je třeba pamatovat na skutečnost, že prodej nemovitostí podléhá dani z nabytí nemovitých věcí v aktuální sazbě 4%. Poplatníkem této daně je nabyvatel (kupující) vlastnického práva k nemovité věci.

V případě, že výše ocenění darovaného nebo zděděného majetku převýší zákonný limit 5.000.000 Kč, musí obdarovaný nebo dědic podat daňové správě oznámení o osvobozených příjmech fyzické osoby.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Doposud nebyl přidán žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Komentáře můžou vkládat pouze registrovaní uživatelé. Pokud jste registrovaní, přihlašte se nebo se zaregistrujte.
Tip
Registrujte se ještě dnes pro zasílání pravidelných e-mailů s našimi daňovými tipy.